neděle 13. listopadu 2016

Ten poslední

Pokaždé, když koukám na oblohu plnou hvězd, usmívám se. Zavřu oči a všechny ty hvězdy padají ke mně dolů jako spousta malých světelných vloček. Zářím ve tmě a můžu mít tisíce přání. Ale vlastně by mi stačilo jen jedno. 

Dlouhé týdny jsem nepsala a upřímně, měla jsem o čem psát, jen.....někdy vám dojde, že život se jen tak nezmění a nepřestane o to míň bolet srdce, když to napíšete. Vedu bláznivý život, v němž je sled událostí tak zatraceně rychlý, že ani můj mozek to občas nestačí pobrat, natož napsat slova, která by dávaly smysl. Miluji svůj život, i když si ho představuji jinak, i když bych občas vrátila čas, i když mi až příliš často tečou slzy, i když nemám nikoho, kdo by mi stál za zadkem a v ten pravý moment mě objal a řekl, my to zvládneme...... 

Život je dar a my si ho někdy až příliš málo vážíme. Až příliš málo si vážíme úplně všeho. Lásky, doteků, něhy, slov, pohledů.....váha toho, co je správné, je fuč. Dlouhé týdny přesvědčuji samu sebe, že věci, které dělám....jsou správné.....ale nejsou a já bych ráda dělala vše tak, jak má být.....tak, abych mohla zase věřit, že váha určitých hodnot nikam neodešla.  

Čas neumím vrátit, neumím vzít zpět své činy, svá slova.......ale můžu začít líp. Všichni můžeme. 

Omlouvám se všem, kterým jsem jakkoliv ublížila, můj vnitřní svět se prostě občas často zblázní a já dělám neuvážené věci, i přesto, že v daný moment to cítím jako to nejlepší rozhodnutí. Ale i přesto, že pro mě to bylo rozhodnutí správné, někoho mohlo bolet.  

Tento příspěvek bude asi po nějakou dobu ten poslední, jelikož můj život musí skočit na správný vlak a jet dlouhé a dlouhé kilometry daleko......ti jenž mě znají a ví, co se mi v posledních týdnech dělo, ví, co jsem prožívala, tak asi pochopí. Někdy si prostě představujete život jinak a věříte, že ten nahoře, jenž vede naši cestu životem, vás vyslyšel...... Ale on je  prostě vtipálek a baví se lidmi jako jsem já.....ale mě nedostane a nepřestanu věřit, že láska je, že život je krásný.....nepřestanu věřit.....nikdy! 

Nikdy nepřestaňte věřit v lepší zítřky......NIKDY!!!!!!!!!!!!!!!!!! 

Vždy tu někde budu a určitě zase přijde čas a já budu psát, jen teď není ten správný čas. 

Mám vás ráda zlatinka