pátek 2. září 2016

Takže něco peprnějšího.....?

Tak prý mám začít psát něco peprnějšího. Sdělili mi to mí dva kolegové v práci. Otázkou zůstává, co je dostatečně peprné. Jsou dostatečně peprné tři nekonečné minuty sexu, které se vlastně ani nekonaly? Nebo bych měla popsat nekonečně krásný večer a noc, jenž se konal, ale bohužel nekonečný nebyl? Možná se slovo peprné ani do mého repertoáru nehodí.

Tak jistě bystrým čtenářům určitě došlo, že jeptiška nebudu, ale to neznamená zvednout psatelnost o mých peprných zážitcích.  Avšak myslím, že na potřebě sexu není absolutně nic špatného a potřebujeme to všichni.  Ale u mě stále vítězí to všechno ostatní před sexem. Sex můžu mít kdykoliv, ale já chci trochu toho podělanýho hezka. Jako před týdnem….

Měla jsem krásný víkend s tím, co mi vykouzlí úsměv na tváři….víkend je poměrně silné slovo však. Měla jsem jeden krásný večer a noc. Rozdělal oheň, pili jsme víno a nekonečně dlouho si povídali. Nekonečně ne, dokud nezhasli pouliční lampu v jednu ráno. Je mi s tím člověkem dobře a já ani netuším, jestli si je vědom, jak moc. Když jsem s ním, tak cítím, jak moc o mě stojí (pro mé kolegy z práce, kteří jistě toto budou číst a napadne je poznámka typu, že to mu stojí něco jiného….běžte do pr. . . e :-) ) (a pro mého bratra, kterého by po tomto, co jsem sdělila kolegům, napadl  můj oblíbený vtip…posílám…..muck a jedéééééééééééém :-D ), vzkazy vyřízeny a pointa toho hezkýho z onoho večera úplně ztracená….ale takhle by to stejně s oním  mužem, jenž mi vykouzlí vždy úsměv na tváři, stejně skončilo. On snad nebyl nikdy vážný a to já na něm zbožňuji. Každý jeho štípanec, bouchnutí, šťouchnutí (nemyslím sex, klucííííííííííííí), pusa, objetí…..

Jako to ráno, když jsme se probudili…nebo spíše mě někdo probudil opravdu nehezky lechtáním, otvíráním oči a dalšími mučícími prostředky…..a já ho požádala, aby mi řekl raději místo toho něco hezkého…přemýšlel….dlouho, což už není dobrý, protože jen při pohledu na mě, musí každého napadnout spousta hezkých slov…..chaaaaaaaaaa. Tak zpět k němu a k jeho přemýšlení….vylezlo z něho toto: tak po ránu nevypadáš zle, jsem neutekl…..a pak ho nezbožňujte……
Samozřejmě noc byla krásná a vášnivá a miloučká, protože jsem po strašně dlouhé době mohla usnout v něčí náruči a měla jsem zase pocit klidu a bezpečí.

Jediné, co mě asi mrzí je fakt, že nevím, co on opravdu cítí, že nevím, co pro něj znamenám, že nejsem asi tak důležitá pro něj, jako on pro mě, že mu chci každý den napsat o tom, co opravdu cítím a vše skončit a nedokážu to, že mám občas pocit, že jeho nedobytné hradby přelézám a stejně z nich spadnu, že nedokáže otevřít srdce a být aspoň na chvíli vážný…..

Vlastně vážný je…a často…když ho někdo naštve…..třeba jako já…..a že to dělám často? Dělám!!!!!!! A to je pak vážný a zuřivý a já mám jedno velký štěstí, že není vedle mě……ale stejně je roztomilý :-)

Občas mi chybíš, ty, jenž mi umíš vykouzlit úsměv na tváři……


Žádné komentáře:

Okomentovat