pondělí 8. srpna 2016

sakra, chytněte si to svoje štěstí a nedělejte hovadiny

V úterý přiletíš, uvidím tvou tvář, budu se moci dotknout tvé dlaně, podívat se ti do očí, obejmout tvé tělo a položit svou hlavu na tvou hruď. Uslyším tvá slova, ucítím tvé rty na mých, tvé dlaně se budou dotýkat mého těla, mých ňader, mé kůže po celém těle, můj dech se bude zrychlovat, mé prsty se víc a víc budou zarývat do tvé kůže, mé tělo se bude vlnit při každém tvém stisknutí........vášeň a chtíč......láska, vlastně je to pořád láska.

Láska bez milování? To nejde, ať si říká, kdo chce, co chce. Jsme spolu víc, jak rok a pořád toužím po každém tvém objetí. Po všem, co patří k tobě a mohla bych se opakovat....nedělám to vlastně? Jasně, dělám....zastavte má slova, zastavte můj chtíč, zastavte mě dřív, než to udělá BUM BUM BUM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Zdám se vám otevřená a upřímná až příliš, tak ať. Čtyři týdny bez doteku a polibku.....je věčnost pro někoho, kdo miluje, kdo cítí vibrace lásky, touhy a ví, jak chutná orgasmus. No a.....je to lidské, je to krásné a je to tak přirozeně uvolňující.

Kdo by býval řekl, že první slova, která napíšu po třech měsících ticha, budou zrovna plná vášně a sexu. Ani já bych si to nepomyslela. Ale asi když potkáte člověka s kterým je vám souzený život, pak je vše správně a vše vám chutná, vše má správnou atmosféru, vše je energeticky v pořádku a tělo, mysl i duše si vyžádá a chce vše, co k tomu patří.

Když jemně zvedne mou hlavu, abych se mohla podívat do jeho očí, zastaví se mi dech a z pootevřených úst výjde jen: " Bože....." , jeho pohled dokáže přečíst každou mou myšlenku, každičké slovo, které bych chtěla vykřiknout, ale nejde to, protože všechny slova bych chtěla vykřičet najednou. Milujete každým kouskem svého těla, každou buňkou......znáte to? Tak je to v pořádku a nenechte si to vzít. Nikým na světe.

Každá hádka, každý spor, každá vaše bolest je pryč, jakmile jste schopni si uvědomit, kdo vedle vás stojí, leží, hladí vás, miluje vás a nechce bez vás žit. Všechno na světě jsou maličkosti, jenž jsou překonatelné v momentě tohoto uvědomění si skutečnosti, že máte po svém boku toho pravého. Buďte na sebe milí a hodní, nikdy nevíte, kolik času máte. Obejměte svého partnera a pohledem do očí mu řekněte, jak moc vám na něm záleží.

Lásko, chybíš mi každý den, ale vím, že jsi ten pravý, vím, že jsme si souzeni, prostě vím. Snažím se myslet na ty hezké chvíle a na ty, které nás ještě čekají. Někdy je ta bezmoc toho, jak moc nemůžeme být spolu až mrazivě smutná, ale jsme silní, spolu jsme ti nejsilnější a spolu tu dálku zvládneme a v závěru nás čeká vítězství. Tvé paže mě obejmou a nikdy nepustí, tvá neoholená tvář bude jemně škrábat tu mou a tvá slova budu poslouchat dokud neskončí svět.

A jestli tohle štěstí máte doma, tak jste blázni pokud mu každý den nevěnujete malý úsměv a pohlazení, já nemůžu a strašně moc bych chtěla, nenechte to štěstí odejít, může se stát, že odejde a vy další možnost dostanete až v příštím životě.

Potřebuji tě Mojko, každičký den, ale spolu to zvládneme, i když nás dělí stovky a stovky kilometrů. Jsi moje štěstí. Opakuji se? Nevadí, klidně se budu opakovat do konce života:-)

Krásný večer všem........a sakra, chytněte si to svoje štěstí a nedělejte hovadiny.

Žádné komentáře:

Okomentovat