pondělí 8. srpna 2016

Neubíjejte lásku paličkou na maso, prosím!

Neubíjejte lásku paličkou na maso, prosím!

Vedl mě za ruku jako malé zlobivé dítě, jenž si dovolilo utéct i přes přísný zákaz. Možná bych šla svolněji, kdybych z jeho úst slyšela nějaké vysvětlení. Avšak obrovská slovní zásoba v podobě „Pssssst“, mě nějak neuspokojila. Courala jsem se za ním, prohlížela si ho a přemýšlela nad tím, kdo to vlastně je. Byl vysoký, statný a vlnité vlasy se mu otíraly o ramena. Sama sebe jsem přistihla u myšlenky na jeho pozadí. Myslíš, že je nejlepší čas hodnotit jeho zadek? Opravdu teď? Drahá, pořád máš na sobě téměř nic a nevíš, co tu děláš….. Měla bych přestat mluvit sama se sebou, je to úchylné. Ale s kým se mám bavit? S panem PSSSST? Asi byh si víc popovídala i s tchýni…..já mám tchýni? Jasně, mám tchýni. I když nevím, jestli je úplně nejlepší znamení, že jsem si vzpomněla zrovna na ni. Z mých myšlenek mě vyrušil onen muž: „Tady máte deku a sedněte si ke krbu, jste promrzlá.“, jupí, mluvíme. „kdo jste? A co tu dělám?“, hodil na mě ne zrovna hezký pohled a odešel. Príma, tak konverzace asi opět skončila. Nevadí, vždyť o nic nejde, s cizím chlapem, v cizím domě s trochou amnézie, pohoda. Víc sarkastická být nemůžeš?Zabalila jsem se raději do deky a sedla si ke krbu. Začala jsem se hezky pomalu zahřívat a tělem mi konečně projela vlna tepla. Při pohledu do plápolajícího ohně se mi pomalu začaly zavírat oči. Usnula jsem.

Je vhodné dívat se chlapům na zadek? Hodnotit ho s kamarádkami anebo ho hodnotit jen tak pro sebe v hlavě? Vlastně, co by ne! Muži nám neustále koukají na prsa místo do očí, naše pozadí si prohlédnou v okamžiku, kdy uděláme čelem vzad a nikdo se nad tím nepozastavuje. Ale my ženy neustále máme divný pocit z toho, jestli neděláme něco špatného. Tak ne, neděláme. Opravdu. Já si teda chlapa prohlédnu ráda a celého….., ale ráda si prohlédnu i jeho duši, jeho myšlenky, poslechnu si slova, hlas, kouknu na grimasy, pohyby těla a gestikulace rukou. Každý člověk je celek a my bychom ho měli tak vnímat.

A jestliže začnete toto vše vnímat a cítit, uvědomíte si, že každý děla drobnosti, kterých si všimnete jen vy. Typické úsměvy v různých situacích, gesta….je toho mnoho. Do všech těchto drobností se možná i zamilujete dřív než do celku. Ale tyhle drobnosti ten celek tvoří, jako buňky člověka. Jsme originální a jedineční a každý máme na světě toho druhého jedinečného člověka, jenž budeme milovat tou opravdovou láskou. Čistou jako čerstvě napadlý sníh….nesmí se však do něj vyčůrat váš pes….no, ale i chybička se někdy vloudí ;-)

Tím jsem chtěla odlehčit vážnost celé lásky. Je jasné, že nikdo není bez chyb a vztah bez hádek a výměny názorů by asi nebyl úplně normální a zdravý. Musíte však vědět, že to jsou hádky a výměny kvůli maličkostem a na konci vás čeká krásné usmiřování. Jestliže se chcete hádat jen tak, ani se do toho nepouštějte, bez usmiřování to není přece ono. Je fajn se na konci zamračeného dne krásně pomilovat a vyčistit vzduch.

Jen si vzpomeňte, jaký byl váš vztah na začátku….samé úsměvy, polibky, vášeň, nemohli jste se odtrhnout jeden od druhého….připomeňte si tyhle maličkosti, připomeňte si, proč jste se jeden do druhého zamilovali, co vás na tom druhém přitahovalo…..moji zlatí, někde to tam je, jen jste to ubili paličkou na maso. Láska není jen o vášni v začátcích, láska se musí pěstovat a zalívat a nepřestat říkat hezká slova a nepřestat si toho druhého vážit…..zkuste se zamyslet a udělat něco pro to, aby vaše láska zase rozkvetla.

Nečekejte na zítřek, protože život se žije teď, dnes…..tak mi prosím dejte malý dárek v podobě vašeho štěstí.

Krásný den všem zlatinka

Žádné komentáře:

Okomentovat