pondělí 8. srpna 2016

Nastavte dlaň

Jak vypadá štěstí? Můžete se ho dotknout? Můžete ho zahodit jako odpad do popelnice? Můžete si vybrat z množství různého štěstí?

Stála jsem opřená o umyvadlo, koukala na sebe do zamlženého zrcadla a snažila se rozpoznat svou tvář. Mokré vlasy mi padaly do obličeje, prohrábla jsem je a ucítila vlhko na mých dlaních. Zavřela jsem oči, ruce jsem opět zapřela o kraj umyvadla a tiše řekla: „Chybíš mi lásko“. Otevřela jsem oči a zadívala se opět na sebe, po tváři mi stékaly slzy a já se ptala sama sebe „PROČ?“

Opravdu o našem štěstí rozhodují všichni kolem? Opravdu je potřeba žádat o svolení ostatní, abychom si my mohli dovolit být šťastní? Je to tak, snažíme se lidem zavděčit, jsme hodní dobrosrdeční a stejně to nikdo neocení. Tak proč se nechovat hned jako hovado? Vždyť to mají všichni tihle na oko fajn lidi lehčí. A mají to opravdu lehčí? Jsou opravdu tihle lidé šťastní? Nechovají se takhle jen proto, že jednoduše šťastní nejsou?

Zrcadlo v koupelně se cele odmlžilo a já viděla své uplakané oči a červený nos. Co to děláš? Proboha, co to děláš? V hlavě mi blikal vykřičník se slovy….UŽ STAČILO!.....A ano, stačilo…stačilo se podívat na všechny slova, která si mi napsal, stačilo se podívat na tvojí fotku, stačilo ti zavolat a slyšet tvůj hlas….protože tohle štěstí prostě je….nikdo mi to nevezme….nikdo mi nevezme Tebe…..Nikdo na světě nemůže rozhodnout, zda-li si jakože zasloužím být šťastná…Já prostě budu…..

Nikdo o vašem štěstí nerozhoduje, nikdo na celém světě vám nemůže říkat, jak žít….je to na vás, váš život, vaše zkušenost, vaše zážitky…..žijte si, jak uznáte za vhodné….jeden den tu jsme a druhý den nemusíme….na co nám bude vděk, falešný úsměv a dobře strojený život, když druhý den tu nemusíme být. Kdybyste věděli, že máte jeden jediný den života, určitě byste ho prožili na plný plyn, se vším, co máte rádi, s každým, koho máte rádi a hlavně…..byste ten den byli šťastní…..že zítra neumíráte? Nejspíš ne, ale jednou budete a pak slova jako mohl jsem žít přece jinak…..budou tak trošku k hovnu…..čas nevrátíte.

Taky nevrátím čas, nezměním vše, co jsem udělala tak nějak pěkně na figu a ani nechci….ale chci být šťastná, i přesto, že občas prší, i přesto, že občas sněží, jsou bouřky a zima, i přesto, že teď nejsi vedle mě a nedržíš za ruku, i přesto, že budou dny, kdy vše nebude úplně ok, i přesto, že nejspíš ještě pár blbostí v životě udělám, i přesto, že budu nejspíš ještě někdy plakat…..i přes to…..budu šťastná, protože jsi….a i když se mě tvá dlaň nedotýká, vím, že jsi se mnou…..

Buďte šťastní za každé situace, nedělejte to, co nechcete a SAKRA SAKRA SAKRA milujte a nebojte se toho…..i kdyby přišlo stopadesát tísíc kopanců, vstaňte a znovu se zamilujte, nevzdávejte lásku…..NIKDY!

Nastavte dlaň, a jestli se nechováte jako hovado, tak se na vaši dlaň nevykálí pták, ale štěstí vás chytne za ruku…..

Krásnou dobrou noc

Žádné komentáře:

Okomentovat