pondělí 8. srpna 2016

Dobře už bylo

Hledáte sílu, nějakou sílu, možná jen úplně malou sílu…..mravenčí sílu vstát a jít zase o kus dál? Hledáte pohledem někoho, kdo by se na vás podíval a věděl i přesto, že se usmíváte a tvrdíte, jak je život úžasný, že každý večer pláčete a voláte o pomoc?

Někdy je nutnost prohrabat se bahnem a špínou, možná lapat po dechu, než budete schopni vynořit se na hladinu. Smutné je, že to většinou trvá dýl než bychom sami chtěli a někdy se dokonce téměř utopíme. Je to jako s přirovnáním, kdy se říká „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“ a můj kamarád dodal „ a nebo tam vstupuješ tolikrát, až se utopíš“.

Někdy se nám pořád dokola dějí stejné věci, dokud nejsme schopni, či uvědomělí to změnit. Točím se v kruhu, pořád se točím v tom přiblblém kruhu špatných rozhodnutí, kdy každá má špatná akce, vyvolává ještě horší reakci. Takže pořád lezu do té řeky, znovu a znovu a topím se.

Když se ohlédnu za sebe, tak jediné dobré reakce na akce jsem měla pouze třikrát. Teď jim je deset, sedm a tři roky. Nikdy nebudu litovat ani jeden den a vždy budu děkovat, že je mám. Každé ráno to slunce stejně vyjde, a dokud vychází a já ho vidím, žiju a můžu být lepším člověkem.

Někdy mě lidé snaží přesvědčit, že nejsem dobrý člověk, ale jak se to pozná? Je nějaké měřítko na dobro a zlo? Nebo jim jen vyhovují mé pády a tohle je jediné měřítko? Proč když nesoudím lidi a snažím se všem, jak to jen jde, pomoct, tak nejsem dost dobrá nebo hodna pochvaly? Nejspíš už jen to, že něco očekávám, je špatně.

Sakra, tak jak se stanu lepší a bezproblémová? Nijak, nejsem dokonalá, a proto se prostě z toho bahna vyhrabu, odrazím se a vynořím na hladinu. Dřív nebo později ano a řeči o tom, že dobře už bylo, jak řekl taktéž můj kamarád, pošlu do háje. Ono totiž dobře bude…..

Takže hledejte sílu uvnitř sebe, jelikož v momentě, kdy myslíte, že žádnou nemáte, tak máte ještě jooooooo hodně. Nebojte se zastrašování a špatných lidí kolem vás, protože špatní lidé nejsou, je to jen vaše zrcadlo a vaše strachy. Učíme se celý život nějak přežít místo toho, abychom se učili plně žit.

Krásný večer zlatinka J

Žádné komentáře:

Okomentovat