pondělí 8. srpna 2016

Bojujte taky!

Sedím tiše za stolem, zírajíc do tmy. Oba jsme věděli, že to přijde. Pokaždé mám horší pocit, pokaždé déle pláču, pokaždé mi je víc smutno. Víme, jak těžké to bude, jen připravit se na to nedá nikdy.

Jsi pryč, jsi zase tisíce kilometrů pryč a pro mě je to opět nejhorší období. Každý den si přeji tvůj návrat, každý den si přeji se od tebe již neodloučit. Oba však víme, jak je to nemožné a drtí nám ta dálka mozek, myšlení, naše duše a pocity. Nějak nás pohromadě drží ještě stále láska, ta jediná se drží zuby nehty a nechce prohrát. Je to dobře, bez ní bychom spolu už dávno nebyli.

Vztahy na dálku a rady k překonání tohoto odloučení, jsou nejspíš zbytečné. Bojujeme každý den s večerní samotou, s denním stýskáním, s prázdnou náručí, studenou půlkou postele (tu mi občas zahřeje noční návštěva v podobě mého malého syna), bojujeme se stupňujícími se nedorozuměními a hádkami kvůli správně napsané větě, jenž byla špatně pochopena a takto bych mohla pokračovat dlouhým seznamem dalších věcí.

Je nejspíš důležité jen vydržet, vytrvat a držet spolu za každých okolností, nebát se samoty a těšit se jeden na druhého a co je hodně důležité......věřit si. Tam, kde není víra, není nic a vězte, že je jedno, jestli jste od sebe miliony kilometrů a nebo ležíte vedle sebe. Ztráta víry je ztráta vzahu.

Mám dny, kdy mi až tak smutno není, protože mám děti a spoustu práce kolem nich a domu, ale jsou dny, kdy každý večer pláču z psychického vyčerpání a smutku. Jsem jen člověk, přesně jako vy. Můžeme zvládnout spoustu věcí, ale nemůžeme je zvládnout sami. Takže se klidně svěřte rodině nebo kamarádům, ono o nic nejde a vám se uleví a nastartuje vás to do dalších dnů o samotě a čekání. Nemůžu mluvit za vás, ale za sebe říkám upřímně...mé čekání stojí za to. Ten chlapík, co je pryč, je ten nejlepší pod sluncem, i když se vždy najde důvod, proč se na něj zlobit, ale to je život a nikdo nejsme bez chyby....ani ty, ani ty a ani ty! Takže ani já! A to si pište, že taky pořádně zlobím:-).

Ale miluji ho a to je nejvíc, láska zvládne vše a v tu mi věříme a bojujeme s dálkou a s nástrahami života bok po boku, i přes těch mnoho kilometrů.

Bojujte taky! A bojujte i přesto, že ležite vedle sebe. Ono totiž někdy jsou si dva lidé dál ležíc vedle sebe, než ti, co je dělí tisíce kilometrů.

Krásný den sluníčka:-)

Žádné komentáře:

Okomentovat